Články


Karosářské práce na veteránech a jiných cenostech

11 komentářů 2013-03-03 Přečteno: 2 847x

Poté, co jsem si připravil materiál, jsem si uvědomil, že toto téma je příš obsáhlé na jeden článek,tak se budu snažit přiblížít jen to nejpodstatnější.

Informace zde by mohly oslovit ty, co si rádi něco udělaji sami, ty,co si nechávají karosařinu dělat ,možná i ty, co se karosařinou zabývají a v neposlední řadě ty, co uvažují o zakoupení starého či staršího vozu.  

 Protože spousta lidí tu nadává na ofiko servisy, tak si trochu zanadávám taky. Jsme v Česku a proto je mi jasné, že pro mnoho lidí je nízká cena za opravu či zrestaurování vysněného vozu neodolatelným lákadlem, byť je provedena vesnickým kovářem. Bohužel na jedné straně dobrých autoklempířů stále ubývá, ale na druhé straně se množí ti, co myslí, že na tom není nic složitého.( ono po pravdě není, když se to dělá, jak má) .Tak jako je u nás tolik profesionálních fotografů, kolik bylo prodáno digitálních zrcadlovek, tak začínám mít pocit, že je u nás tolik klempířů, kolik bylo prodáno svářeček v OBI. Pokud nebudu počítat drobné opravy, tak klasická karosařina je velmi náročná na znalost konstrukce, obsahuje mnoho prostorového měření a je náročná na přesnost a preciznost provedené práce. A to se nebavíme o restaurování, kde je třeba spoustu dílů vyrobit, protože jednoduše už nejsou ke koupení. Technologie oprav se neustále vyvíjí, a proto je názor člověka, jenž si myslí (proč bych dobře nevyměnil lemy u blatníku, když jsem celej život vařil autogenem na šachtě zábradlí) mimo. Toto řemeslo není nic nadpozemského, co je schopna se naučit jen hrstka vyvolených. Jen to chce pečlivost a nejde počítat s tím, že se to lze naučit přes noc a snadno.

         Lidi zabývajicí se plechařinou bych rozdělil do těchto skupin.

1.Páni karosáři.  ...........................................................................Práce tak čistá že není skoro vidět ............ V lakovně nechápou 

   (vyrobí téměř cokoliv a nemusí používat cín.)

2.Páni klempíři............................................................................. Práce čistá, radost pohledět....................... V lakovně uznáváni.

   (zvládají složité práce nemají problém pomoci si cínem)

3.Klempíři a výměnkáři.................................................................Práce solidní efektivní .................................V lakovně výtáni  

  (zvládaj naučené ukony a většinou dělají z nových dílu)

4.Garážníci a hobbýci .................................................................Práce levná odpovídající ceně ......................V lakovně nadávaj 

  ( vesměs oddřou tu nejhorší práci)

5.Rychlý velký kladiva,.................................................................Práce zoufalá ............................................... V lakovně se děsí

   ( Ničeho se nebojí a nic není problem ) .                                                                                                   a rozdělávaj kyt v kolečku

         

Nejhorší na tom je to, že na Rychlý kladivo můžete narazit jak ve skleněným palácí autorizovaného servisu tak ve vesnický stodole,kde je ale výskyt častější.

   

      Pár rad a ukázek pro ty co začínaj ,nebo je to láká.

Sváření je  práce, které se u karosařiny téměř nelze vyhnout ,tak s ním začnem.Nejpoužívanější je tech.MIG  svářecí poloautomat s ochranou atmosférou (zlidovělo označení ceočko ).Tímto se dá udělat téměř vše za poměrně malé peníze . Další jeho výhodouj je to že, kdo ho vezme do ruky tak svařuje ( relativně blbovzdorný.)

Druhá tech.je odporové sváření (bodovačka) rychlý čistý pomocník .Vyší pořizovací náklady jsou rentabilní spíše pro profi využití.

Třetí a pro mne nejoblíbenější je TIG který zaručuje kontrolu nad tavnou lázní a člověk nemusí polykat tuny prachu při dobrušování svaru .Nevýhoda, draší provoz ,vyší pořizovací cena a za týden se s ním nenaučíte.

Čtvrtá a pro mnoho nevýhod dnes již téměř nepoužívaná technologie je svařování plamenem (autogen)

Další práce které se u  vetránů nevyhneme je oprava prorezlin, tak si k ní něco řeknem a začnem tím čeho se vyvarovat.

Naprosto  NEJHRUBŠI CHYBA kterou můžete udělat je záplatování!!.Další nepřípustná chyba u cenného auta  je udělat si pertlovacíma kleštěma odskok a přisadit si nový díl.Opět vzniká přeplátování které nelze nijak ošetřit a je jen otázkou času kdy to vyhnije znova.Ačkoliv tato praxe je hojně propagovaná v moderním autoopravárenství, tak na veteránu čí na něčem co máme rádi nemá co dělat.Proto nezbývá nic jiného než se naučit svařování na tupo .Je to daleko náročnější na přesnost i čas, ale výsledek za to stojí .Další důležitá věc je, rozhodnout co opravit a co vyměnit .Já zastávám názor,pokud se díl vyrábí a je cenově dostupnej ,tak nepřemejšlet a měnit .Je nesmysl opravovat tři prorezliny na dílu za 40 liber ,když ho mohu odfrézovat a nabodovat nový.Zaflikovat to bude určitě rychlejší ale  výsledek bude vždy horší. 

Pokud jsem se rozhodnul opravovat , tak musím vyrezlinu  odstanit až na hranici zdravého plechu .Což obnáší vyřezání rozbrušovačkou a tím i hromadu jisker.Pokud je díl možno sundat ,tak dolu s ním, pokud né tak vystrojit jak jen to je možné .Říká se že, pokud klempířovi neshoří alespoň jedno auto tak je to prd klempíř .Myslím si že je dobré se učit na chybách druhých a nesnažit se tímto počinem stát klempířem .Dálší zbytečně hloupá chyba, kterou jsem již mnohokrát viděl je nezakrýt či nevyndat okna.Jiskry se do skla okamžite  zapečou a nenávratně ho zničí ,což je třeba u předválečného vozu nevyčíslitená škoda. Mimo skupinu č.5 nemusím vysvětlovat co udělaj jisky s čalouněním, kobercema či kabelama .

Konec bezpečnosti práce a může jít na to.Ještě před říznutím je nutno místo s přesahem očistit piskováním či drátákem v rozbrušovačce . Díky tomu budem rýsovat již na čistý povrch a tím si ušetříme  dost starostí.Otvor řežem se zřetelem na složitost výroby vsazovaného materiálu, pokud si někdo bude chtít vyříznout hvězdičku tak samozejmě prož né. Jen se mu to bude dělat asi o kousek huř než třeba čtverec.Jestliže měním konec blatníku ,nebo hranu je nutné dělat si značky a měřit a měřit. Nikde neplatí pořekadlo dvakrát měř a jednou řež víc, jak u karosařiny.Doporučuji ,aby vsazený materiál měl zhruba 1mm mezeru v místě sváru je to nutné z důvodu pnutí sváru a následného borcení materiálu tato mezera je nutná i po nabodování. Pokud se stáhla bodama,tak je nutno ji znovu obnovit proříznoutim přímočarou pilkou.Jestli chcete do skupiny 2 a vějš tak zvládnutí svařování na tupo je základ.Samozřejmě čím delší svár tí větší problém, pokud budete vařit na rovné ploše délku 100mm a více, tak už je třeba mít zvládnuté stahování plechu teplem a to není až tak jednoduché. I na kratších svarech je třeba vařit po kouskách a chladit.Pokud nepospícháte a dáte si záležet s přípravou ,tak se opravdu  dá svařovat ,aniž by se potom muselo cínovat, nebo tam nanášet kyt zednickou lžíci.Pamatujte že největší kámoši karosáře jsou pravítko nebo šablona.Pro příklad zde ukážu výměnu urezlého spodku blatníku.    

původní vyrezlina                                           demontovaný opískovaný blatník                            výroba částí na výměnu

                odříznutá část                                   kontrola po vybroušení sváru                     a blatník na svém místě

   

Pro zájemce bez zkušeností s kupováním veterána  zde ukážu  jeden téměř školní případ. Kamarád se zamiloval do DS 420 Landaulet. Proto neváhal a za poměrně dost peněz si zakoupil tohoto rádoby krasavce(obr.1)

Po zvednutí a důkladné prohlídce bylo jasné, že tento krasavec politej barvou je neskutečnej průser. Tomášovi bylo chvilku špatně, ale pak jako správnej srdcař řekl no nic, no tak to celý uděláme znovu.

Na obr.2 vidíme, jak kotouč brusky zmizel v kytu a plechu se nedotknul. Obr.3 ukazuje, proč je špatné přes prorezlinu dát záplatu. Při pohledu č.4 je jasné, kam takové flastrování vedlo a teprve tehdy si Tomáš uvědomil význam slova (neskutečnej průser). Na obr.5 je ukázáno, jak by mělo vypadat i to co, ve finále nebude vidět. Nejde jen o estetiku, ale pokud někdo flikuje prahy zvenku a nechá veškeré výztuhy shnilé, jak je vidět na obr. č.6, tak ohrozil nejen kupce ale i všechny na veteránských číslech. Protože pokud by se něco stalo a nedej bůh z toho byla mrtvola, tak první by se toho chytli ti největší odborníci na Nově s commentem, jak by se to pro jistotu mělo zakázat. Na obr. č.7 je vidět, kam až se muselo jít, aby se začínalo na zdravém plechu. Sice to opět není zespoda vidět, ale podlaha pod řidičem může vypadat jako na obr.8 nebo bez záplat na 9.

POKRAČOVÁNÍ SNAD PŘÍŠTÍ VÍKEND. NEBUDU Z TOHO DĚLAT PORADNU ANI KAZATELNU, ALE NĚJAK POUČKY A RADY K TOMU DODÁM.  JE TO JEN O ČASE A TOHO JE MÁLO. POKUD BUDE DOTAZ NA NĚCO Z KAROSAŘINY TAK TO RÁD ZAKOMPONUJI DO POKRAČOVÁNÍ.

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Karosářské práce na veteránech a jiných 11 filom3n JardaS
2 let, 8 měsíců
Karosářské práce na veteránech a jiných

Foto galerie


Články